Povídají si tři teplouši, čím by chtěli být, kdyby mohli změnit svůj život.
"Já bych chtěl být travičkou," říká první.
"Travičkou, proč travičkou?" nechápou ti dva.
"To je jednoduché. Jen tak bych si šelestil ve větříku, svítilo by na mě sluníčko, bylo by mi teplo. Potom by přišli mladí chlapci, svlékli by se skoro donaha, lehli by si na mě a já bych je všude, všude hladil po tom krásném opáleném těle..."
"Jůůů, to by bylo romantické," říkají ti dva.
"Já, já bych chtěl být vodičkou," říká druhý.
"A proč?" ptají se ho.
Jen tak bych si žbluňkal, bylo by teplo, léto, přišli by chlapci, svlékli by se skoro donaha, naskákali by do mě, plavali a já bych je neustále objímal, hladil jejich opálená stehna a ramena, vnikal bych jim pod plavky..."
"To je vzrušující," říkají druzí.
"A já," dodává třetí, "bych chtěl být sanitkou."
"Sanitkou? A co je na tom romantického?"
"Nic, ale je to strašně praktické. Představte si, že se mladík zraní, mě hned zavolají, otevřou mi zadeček, celého chlapa tam vsunou a já budu radostí dělat úúúú, úúúúú, úúúúú..."